Kolik masa? Kolik vajíčka? Tvaroh ne? Cottage ano? A co řecký jogurt? Má ten můj drobeček dostatek bílkovin? 

Poznáváte se v tom? Nejste ani první, ani poslední, komu se takové otázky honí hlavou. Právě proto si v tomto článku vysvětlíme, proč jsou bílkovinné potraviny důležité, podíváme se na bezpečná množství bílkovin ve stravě kojenců a vysvětlíme si rozdíly mezi vybranými bílkovinnými potravinami.

Proč jsou bílkoviny důležité?

Bílkoviny a jejich stavební kameny, tedy aminokyseliny a dusík, jsou potřebné pro růst a fungování celého těla. Jsou z nich například vystavěny tkáně počínaje kosterními svaly, srdcem a svalovinou vnitřních orgánů konče kostmi, zuby, chrupavkou, kůží, vlasy nebo nehty. Tvoří se z nich látky s rozličnými funkcemi, třeba látky, které zajišťují transport po krvi, imunitu nebo v podobě hormonů a enzymů řídí a regulují celý organismus.

Kolik bílkovin je třeba?

Rodiče se často strachují, jestli jejich děti mají akorát bílkovin. Hlavně rodiče vybíravých nebo naopak „bezedných“ dětí, které se neustále dožadují nášupu. Máte-li pocit, že patříte do jedné z těchto skupin, chtěly bychom vám v následujícím textu ukázat, že ne vždy jsou takové obavy na místě. Pojďme se nyní podívat, jaká jsou konkrétní doporučení, co z nich lze zjistit a jak se s nimi pracuje.

Během posledních třech, čtyřech desetiletí byly na základě lepšího měření příjmu bílkovin z mateřského mléka a nových poznatků o využití dusíku doporučení a referenční dávky pro bílkoviny u kojenců přehodnoceny a sníženy.

V současné době odborné společnosti, včetně Světové zdravotnické organizace WHO, shodně doporučují pro kojence od 6 do 12 měsíců 1,1 – 1,2 g bílkovin/ kg/ den. Toto doporučení je vztaženo na jeden kilogram tělesné hmotnosti (/ kg) a na jeden den (/ den).  Vynásobením uvedené hodnoty s aktuální tělesnou hmotností kojence získáme číslo, které nám říká, kolik gramů bílkovin by měl kojenec za celý den přijmout.

Porovnáme-li mezi sebou několik různě starých kojenců s tělesnou hmotností přiměřenou jejich věku, zjistíme, že se jejich denní potřeba bílkovin od sebe nijak výrazně neliší. Zpravidla se pohybuje v rozmezí 8-11 g bílkovin na den. Tato téměř neměnná hodnota pěkně koresponduje s hmotnostními přírůstky během celého prvního roku – protože jak v prvním, tak i ve druhém půlroce by měl kojenec přibrat tu samou hmotnost, přesněji svou porodní hmotnost. Několikatýdenní miminko má tedy stejný úkol jako dvakrát tak větší půlroční kojenec, a to přibrat cca 3,5 kg vždy za období přibližně 6 měsíců. Proto za den přijmou, nebo by měli přijmout všichni velmi podobné množství bílkovin.

Kdy hrozí nedostatek bílkovin?

Nedostatek bílkovin může nastat v rozvojových zemích, kdy jsou kojenci brzy odstaveni od mateřského mléka, jsou bez náhrady kojeneckou formulí a zároveň jsou jim příkrmy připravovány převážně z rýže, kukuřice a manioku bez kousku masa, ryby, vejce nebo bez luštěnin. Naproti tomu děti z vyspělých zemí, kterým se zavádí zeleninové příkrmy obsahující malé množství masa, ryb, vejce či luštěnin a mléčno-obilné kaše, nouzi o bílkoviny mít určitě nebudou.

Klinické studie ukazují, že kombinace pestrých příkrmů s mateřským mlékem nebo kojeneckými formulemi, naplňuje potřeby bílkovin v 6.-12. měsíci.

Pokud vaše miminko ve svém druhém půlroce ohrnuje nos nad příkrmy, trénuje vaši trpělivost a nervy a opakovaně se mu daří dosáhnout „svého“, tedy mateřského mléka či jeho náhrad, ale zároveň přiměřeně roste a jeho percentilová křivka se neoplošťuje, nedostatku bílkovin se bát nemusíte. Z pohledu železa, zinku, omega-3 apod. to už ale problém může být.

Co může způsobit nadbytek bílkovin?

Víme, jaký je doporučený příjem bílkovin u kojenců. Víme, že hodnoty bývají ve vyspělých zemích často i 2-4x překračovány. Ale ještě zde nezaznělo, zda to má vliv na zdraví a případně jaký.

Přestože se laická veřejnost nejvíce obává porušení ledvin, odborníci poukazují na jiné následky nadbytku bílkovin ve stravě kojenců. Upozorňují na vyšší hmotnost v prvním a druhém roce věku a na riziko nadváhy a obezity v pozdějším věku. Dokládají to stanovením vyšších hladin inzulinu a IGF-1 (insulin-like growth factor 1 neboli inzulinu podobný růstový faktor), které stojí za větším růstem v dětství. Je zajímavé, že u zvýšeného příjmu tuku v kojeneckém a batolecím věku se nepotvrdilo vyšší riziko obezity. Dokonce se ukazuje, že díky adaptačním mechanismům může tuk ve stravě kojenců chránit před pozdější nadváhou.

A jak je to s ledvinami? Moč, která v nich vzniká, odvádí z těla zejména dusík, sodík, draslík, chlor a fosfor. Právě dusík a dusíkaté metabolity pochází z bílkovin a jsou v moči zastoupeny nejvíce. Odborná literatura uvádí, že nežádoucí účinky nastávají u dospělých pacientů s již vzniklým onemocněním ledvin. U zdravých dospělých poškození ledvin při vyšším příjmu bílkovin nehrozí. V tuto chvíli není dostatek dat u dětí, takže nejde jistě říci, že by zjištěný 3-4x vyšší příjem bílkovin u zdravých kojenců se zahájenými příkrmy mohl způsobit nežádoucí renální účinky.

Bavíme-li se o moči a o filtraci elektrolytů včetně dusíkatých metabolitů, nesmíme zapomenout zmínit úzký vztah ledvin k vodní rovnováze, neboli vodní bilanci. Ostražití bychom tak měli být v případech akutního onemocnění, kdy často děti méně pijí, u chronického onemocnění ledvin a diabetu insipidu, tj. onemocnění, kdy je porušeno na úrovni hormonů hospodaření těla s tekutinami.

Kolik přijme dítě bílkovin za den?

Z textu výše víme, že by to nemělo být méně než cca 8-11 g bílkovin za den. Podle podílu bílkovin z celkové energie by to ale nemělo být více než cca 29-34 g bílkovin za den.

V této části si ukážeme několik modelových jídelníčků kojenců, které různě jí. Není započítáno mateřské mléko ani náhrady mateřské mléka, přestože v této době je samozřejmostí, že kojenec přijímá alespoň jednu z těchto variant tekuté stravy. Vidíte, že už jen díky příkrmům děti přijmou doporučené množství bílkovin.

Jak je to s tvarohem, kravským mlékem a jinými mléčnými výrobky?

Potraviny, které mají podíl bílkovin z celkové energie vyšší než 20 %, mohou do jídelníčku kojenců dodat velká množství bílkovin – avšak záleží na množství. Pokud je použijeme v malém množství, abychom dosáhly v příkrmu potřebné textury nebo hustoty, nebo příkrm mohly jinou chutí zpestřit a ozvláštnit, tak je to v pořádku. Inspiraci a vysvětlení najdete v následujících příkladech.

1. Plnotučné kravské mléko 100 ml      3,3 g bílkovin                   21,5 % (podíl bílkovin)

Trocha kravského mléka (např. 50 ml  v domácí obilné kaši, ve vařeném pudinku, v omáčkách à la svíčková aj., nebo na rozředění těsta) je v pořádku. Mléko jako nápoj a zvlášť podávaný opakovaně (denně, několikrát za týden nebo dokonce vícekrát za den) je v kojeneckém věku problém a právě z těchto důvodů se nedoporučuje.

2. Řecký jogurt s 0 % tuku 100 g              10 g bílkovin                     70 %   

   Tučný tvaroh 100 g                                     9 g bílkovin                       25,5 %

Oblíbenost mléčných výrobků s vysokým obsahem bílkovin v současnosti strmě vzrůstá a na trhu se objevuje čím dál více takovýchto výrobků. Dítě není malý dospělý, proto co je dobré pro nás dospělé, nemusí být vždy vhodné pro naše děti. Maminky a tatínkové, skyry, tvarohy a řecké nízkotučné jogurty si pro sebe určitě kupte, ale vašim nejmenším na svačinu dejte jogurt s menším obsahem bílkovin.

3. Žervé 10 g                                                  1 g bílkovin                         19,5 %

   Cottage cheese 10 g                                 1,1 g bílkovin                       40,5 %

   Tučný tvaroh 10 g                                     0,9 g bílkovin                       25,5 %

V tenké vrstvě na pečivo nebo do dětské zeleninové pomazánky je lze použít, i když podíl bílkovin převyšuje 20 %. Zde je vhodné připomenout i to, že moč tělo pročišťuje nejen od dusíkatých metabolitů, ale i od sodíku a dalších minerálních látek. Pokud si pročtete etikety a složení výrobků, jistě narazíte na to, že do cottage cheese a žervé se přidává sůl (tedy sodík v podobě kuchyňské soli). To znamená, že ledvinám tyto výrobky dají zabrat o trochu více než tvaroh, který bývá často zmiňovaný, že do jídelníčku kojenců nepatří. Tvaroh ve velikosti jogurtu na svačinu vhodný není, ale trochu do pomazánky ho doporučit lze.

Dupont, C. Protein requirements during the first year of life. Am J Clin Nutr, Vol. 77, p. 1544S–1549S (2003)
Michaelsen, K. F., Are there negative effects of an excesive protein intake? Pediatrics, Vol. 105, p. 1293 (2000)
Michaelsen, K. F., Greer, F. R., Protein needs early in life and long-term health, Am J Clin Nutr, Vol. 99, p. 718S-722S (2014)
Fomon, S. J., Potential Renal Solute Load: Considerations Relating to Complementary Feedings of Breastfed Infants, Pediatrics, Vol. 106, p. 1284 (2000)
WHO Feeding and Nutrition of Infants nad Young Children (2000)
Fewtrell, M., Bronsky, J. et al. Complementary Feeding: A Position Paper by the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN) Committee on Nutrition. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. Vol. 64. N. 1, 119-132 (2017).
Doporučení pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat, Česko-slovenská pediatrie (2014)
DACH, Guidelines for americans 2020-2025, nutridatabaze.cz